Pro první pochopení PHP - VELMI polopaticky (pro příznivce analogie)
Někde daleko je domeček neboli server . V něm sedí trpaslíček a ten má za úkol poslouchat povely a pracovat podle nich. K naší smůle neumí česky, ale naštěstí rozumí jazyku péhápé .
Co můžeme po trpaslíčkovi chtít
Trpaslíček je poněkud jednoúčelový; nedojde za nás nakoupit ani za nás nenapíše diplomovou práci. Výsledkem jeho práce bude kód stránky (HTML), který pošle zpátky tomu, kdo se ptal (do jeho prohlížeče).
Trpaslíčkovy úkoly
Pokyny pro trpaslíčka v jazyce péhápé neboli PHP musíme (jako tvůrce stránek) připravit předem. Napíšeme mu různé úkoly, vložíme je do obálek, na obálky dáme jména a všechno to dáme trpaslíčkovi do jeho domečku, protože on se nikam jinam nedostane.
Těmi obálkami jsou jednotlivé php soubory, které nahrajeme na server; jména obálek jsou názvy souborů a těmi pokyny jsou PHP skripty.
Jak se s trpaslíčkem komunikuje
Trpaslíček pak jen tak sedí a čeká, až dostane pokyn. Jak? Někdo v prohlížeči vyťuká název trpaslíčkova domečku neboli serveru a přidá i jméno některé z obálek. Když ne - trpaslíček má jednu zvláštní, kterou má v takovém případě otevřít ( ta se jmenuje nejčastěji index.php ). Trpaslíček tedy otevře obálku a začne plnit úkoly. Když má všechno hotovo, už ví, co má poslat zpátky, a udělá to.
Tomu se říká skriptování na straně serveru - uživateli je po zadání URL odeslána stránka v HTML, ačkoli na serveru se vykonávají PHP příkazy. Proto se dočtete, že PHP kód nemůžete vidět; jsou to ty povely v obálkách, pokyny pro trpaslíčka, vy jako návštěvník stránky nevíte, co tam ten trpaslík vyváděl, než sestavil stránku, kterou vidíte.
Mimochodem, pokud obálka (soubor) nebude mít v názvu příponu ".php", trpaslík pošle zpátky její obsah tak jak je, ani do ní nenakoukne, natož aby v ní hledal nějaké povely.
Takže aby se vykonaly PHP příkazy, musí být v souboru s příponou PHP. A naopak - pokud jsou na serveru soubory s jinou příponou, normálně fungují - tak jako kdyby tam žádné PHP nebylo.
Pokud už trpaslík nějakou obálku otevře, hledá v ní ty své pokyny. Ty pozná tak, že uvidí speciální značky, které ty povely ohraničují; v obálce toho může totiž být napsáno daleko víc. Co není mezi trpaslíčkovými značkami, to zase pošle zpátky tak jak to je, ani to nečte; co je mezi značkami, to ho zajímá a bere to jako pokyny pro sebe.
"Trpaslíčkovy značky" jsou znaky ohraničující PHP kód:
<?php
- tohle je začátek psaní pro trpajzlíka
?>
- a tohle znamená konec psaní pro trpajzlíka
Pár konkrétních příkladů
Dáme trpaslíčkovi jen jednu obálku, tu základní (kterou by měl mít vždycky), se jménem index.php .
První příklad
Do obálky napíšeme tohle:
<?php
- trpaslíčku, napiš: "nazdárek lidi"
?>
a dáme to trpaslíkovi do domečku. Pak až mu někdo řekne, že má něco dělat (napíše danou adresu serveru v prohlížeči do adresového řádku), trpaslík otevře obálku, podívá se mezi ty své značky a zpátky pošle nápis "nazdárek lidi".
Překlad do PHP:
v souboru index.php bude všeho všudy toto:
<?php
echo "nazdárek lidi";
?>
Do prohlížeče toho, kdo se ptal, přijdou opravdu pouze znaky "nazdárek lidi", jak si můžete tady ověřit - podívejte se i do zdrojového kódu, uvidíte, že tam nic jiného neuvidíte. Pro úplnost - tady je kód tohoto souboru, opravdu ani tam není nic víc, než ve výše uvedeném příkladu.
Druhý příklad
Pomalu opouštíme dvojí vysvětlování ;-) … Jak jistě víte, v dobré společnosti by ve zdrojovém kódu stránky mělo být mnohem víc věcí, než jen text, který na stránce má být. Zařídíme, aby nám do prohlížeče přišel celý kód stránky; zároveň se podíváme na to, jak trpaslík ignoruje to, co pro něj není určeno.
<html>
<head>
<meta http-equiv='Content-Type' content='text/html; charset=windows-1250' />
</head>
<body>
<?php
echo "<p>nazdárek lidi</p>";
?>
</body>
</html>
Určitě na to přijdete sami: HTML se pošle tak jak je, PHP si přečte trpaslík a na tom místě vloží on výsledek své práce.
Podívejte se jak to dopadne (mrkněte i na zdrojový kód), podívejte se ještě jednou na skript té stránky.
